Jeskyně

Celý Moravský kras je protkán spletitou sítí jeskyní. Některé mají zvučná jména, o jiných se dozvíte jen z vyprávění zkušených jeskyňářů. Některé z nich jsou přístupné, jiné méně, a najdou se i takové, které se stále stydí vyjevit svou krápníkovou krásu, a tu (či jiná jejich tajemství) chrání cesty plné nástrah a nebezpečenství.

Na této stránce se vydáme k těm lépe přístupným, k těm, které pomíjivost času ukazují při pravidelných prohlídkách nebo jen tak bez nároku na honorář.

Býčí skála

Býčí skála je výtokovou jeskyní Jedovnického potoka a díky propojení s Rudickým propadáním tvoří druhý nejdelší (14km) jeskynní systém v ČR. Přičemž se nadále objevují chodby další a předpokládá se, že pod dosud objevenými třemi patry chodeb se nachází patra další. Díky svému charakteru je zde však krasová výzdoba velice ojedinělá. Tu, co byla uchráněna před zničujícím vlivem opakujících se povodní ponorné řeky, zničili návštěvníci v 19. stol. a Lichtenštejnové, kteří nechali zbylé krápníky přemístit do umělé jeskyně v Lednicko-valtickém zámeckém parku.

Vstup do jeskyně je v patě skalní stěny cca v půli cesty mezi Adamovem a Křtinami. Před vstupem je polootevřená skalní kaple charakteristická vysokým oknem v jejím vrcholu. Za dvěma malými vstupy se nachází Předsíň Halštatského obětiště. Následují prostory Hlavní chodby s neandrtálcem - strážcem jeskyně. Malý dóm se Severní a Jižní odbočkou, v které se našly, přestože je dosti hluboko za vstupem, stopy lidského osídlení od 100 tis. -10 tis. let př. n. l. s nejstaršími jeskynními kresbami v ČR, dlouho považovanými jen za čmáranice návštěvníků 19. stol. V nízké chodbě se nacházejí komíny propojené s horním patrem jeskyně - Skalním zámkem. Prostoru s jezírkem, nad nímž ční útvar Dračí hřbety, se říká Kouzelná voda. 97m vysoký Obří komín je nejvyšší prostorou jeskyně. Šenkovým sifonem končí tzv. Stará Býčí skála. Po jeho vyčerpání se přes rozvodí Jedovnického potoka otevřela cesta do Nové Býčí skály. 

Další významné prostory a ramena Býčích jeskyň: Hlinité síně, Barová jeskyně, Májová jeskyně, Zřícený dóm, Dóm potápěčů...

Kostelík

Jeskyně Kostelík se nachází v Moravském krasu asi 500 metrů od Býčí skály. Jeskyně byla vytvořena vodami Křtinského potoka, který jí protékal. Dnes potok teče mnohem níže v údolí a z jeskyně zbyla jen malá část, kterou lidé znají již od pravěku a sloužila jako občasné přístřeší loveckým skupinám. V 19. století byla jeskyně cílem turistů a oblíbeným místem spisovatele, básníka a dramatika Rudolfa Těsnohlídka (1882-1928), který proslul zejména svojí bajkou o lišce Bystroušce.

Jeskyně je tvořena dlouhou průchozí chodbou a vysokým kopulovitým dómem s otvorem u stropu, kterým přichází do dómu světlo. Svým vzhledem připomíná vnitřek kostelíka, odtud získala i svůj název. Kromě těchto hlavních částí má jeskyně i několik menších chodeb a oken, jimiž přivádí světlo. Proto i při poměrně velké délce jeskyně (30 metrů) je dostatečně osvětlena. Nedaleko Kostelíku stával Babický hrádek, v současné době z něj zbylo jen něco málo kamení.

K jeskyni se nejlépe dostanete od Býčí skály, kde se dá zaparkovat. Z prostranství před Býčí skálou půjdete vpravo po modře značené turistické stezce směrem do Křtin. Cestou občas posetou kameny či protkanou kořeny stromů budete stoupat nad údolí. Zavede vás po několika stech metrech přímo ke vchodu Kostelíka, jímž prochází dál na Křtiny. Jako výchozího bodu je možné využít Křtin či Adamova.

Jáchymka

Jeskyni Jáchymku vyhloubil ve vápencovém podloží také Křtinský potok. Osídlena lidmi byla již v období pravěku. V období 13. století sloužila jako úkryt obyvatel z okolí před tatarskými vojsky plenícími zdejší oblast. V 19. stol. v ní žil poustevník Joachym, po kterém získala své jméno. Na počátku 20. století zde byly těženy fosfátové hlíny vzniklé z netopýřího trusu - guana - a kostí. Díky těžbě byla jeskyně vyčištěna a zvětšena.

Při archeologickém výzkumu bylo v jeskyni nalezeno mnoho fosilních pozůstatků savců, z nichž světovým unikátem jsou kosterní pozůstatky zvířete Cuon europaeus, psovité šelmy podobné vlku. Dvě kostry tohoto zvířete jsou v Moravském muzeu v Brně.

Je součástí turistické trasy (modré značení) z Adamova směrem k Býčí skále. Několikrát ročně se zde pořádají organizované prohlídky s průvodcem.

Rudické propadání

Přírodní zajímavost a jedno z nejhezčích zákoutí CHKO Moravský kras - to je přírodní památka Rudické propadání nedaleko obce Rudice u Jedovnic. Propadání, jak již samotný název místa dokládá, dostalo svůj název podle skalní oblasti v hlubokém zářezu Jedovnického potoka, kde tato vodoteč naráží na vysoký skalní masiv a doslova se do něj „propadá“. Jako ponorná říčka se Jedovnický potok vynoří až za více než 12 km u Býčí skály.

Rudické propadání tvoří spolu s Býčí skálou druhý nejdelší jeskynní systém v České republice. Tento systém začíná propadáním Jedovnického potoka - Rudickým propadáním - na nějž navazuje 86 m vysoký systém vodopádů s nejvyšším vodopádem v ČR (35 m). V dolní části jeskynního systému na vodopád navazuje rozlehlý Hugonův dóm (30 x 20 x 12 m), následující dalšími jeskynními prostory s romantickými názvy jako Tipeček, Kašna či Chodba vzdechů. Součástí je i 153 m hluboká Rudická propast a slavný Rudický (Obří) dóm s rozměry 45 x 15 x 25 m. Se systémem Býčí skály je Rudické propadání propojeno tzv. Srbským sifonem. 

V blízkosti propadání se rozkládají i známá skaliska tzv. Kolíbky, která jsou velmi populární mezi nadšenci horolezectví.

Údolím Jedovnického potoka vede z Jedovnic až k samotnému Rudickému propadání zelená turistická značka spojená s naučným chodníkem  a pokračuje kolem skalního útvaru Kolíbky až do Rudice k historickému zděnému větrnému mlýnu.

Některé další jeskyně  v Křtinském údolí jsou většinou nepřístupné nebo nestojí za návštěvu.

Opačným směrem v ochozské části krasu můžeme navštívit také několik jeskynních útvarů.

Pekárna

Jeskyně Pekárna (od obce Ochoz u Brna vzdálena asi 12,5 km) leží v údolí Říčky, které je poseto jeskynními útvary  jako je tento. Vchod do jeskyně je obrovský; široký plných 23 metrů a vysoký metrů 6. Jeskyně je dlouhá 64 metrů a právě díky širokému vchodu a své výšce 2–3 m je téměř celá osvětlena denním světlem.

Jeskyně byla osídlena od starého paleolitu (cca 600 000 – 250 000 př. n. l.) až do doby bronzové (cca 2 000 – 750 př. n. l.). Jejími nejvýznamnějšími obyvateli se však stali lovci sobů v době magdalénienu (cca 18 000 až 10 000 př. n. l.).

Již Jindřich Wankel (1821 – 1897) a amatérský krasový badatel Martin Kříž (1841 – 1916) zde našli vzácné pozůstatky z doby starého paleolitu. V letech 1925 – 1930 jeskyni podrobně zkoumal i Karel Absolon.

Vydáte-li se do Pekárny v zimním období, můžete obdivovat ledovou výzdobu sestávající nejen z klasických rampouchů, ale hlavně z ledových "trpaslíků" dosahujících někdy i skoro metrové výšky. Možností, jak se do Pekárny dostat, je hned několik. Nejjednodušeji autem na parkoviště Pod Hádek nedaleko Ochozu u Brna, a poté pěšky údolím Říčky až pod samotnou jeskyni. K jeskyni se bez problémů dostanou i rodiny s kočárkem.

Švédův stůl

Jeskyně Švédův stůl se nachází v jižní části CHKO Moravský kras v údolí Říčky poblíž Ochozské jeskyně a jeskyně Pekárny. Jedná se o krátkou průchozí jeskyni ve skalním bloku (od toho název stůl). Jeskyni kromě jeskynních medvědů, hyen a dalších zvířat obývali podle nálezů už neandrtálci před 100 000 lety, dále i mladší kultury (neolit, doba bronzová). Archeologický výzkum zde prováděl Bohuslav Klíma.

Netopýrka

V blízkosti Pekárny najdete také jeskyni Netopýrku. Je tvořena hlavním dómem a několika úzkými chodbami až plazivkami, kterými je možno dostat se až do dolního patra k ponornému potůčku.

Jeskyně je přístupná vyšlapanou stezkou od odpočívadla u Ochozské jeskyně a bez baterky se neobejdete.

Okolí Macochy je už lehce vzdálené, ale má také svoje méně známé jeskyně, které je možno navštívit.

Rytířská jeskyně

Běžný návštěvník Moravského krasu projde kolem tohoto bezpochyby výjimečného místa bez povšimnutí. Nejen proto, že obecným turistickým lákadlem jsou spíše notoricky známá místa jako Macocha a především krasové jeskyně, ale také proto, že cesta Suchým žlebem Rytířskou jeskyni míjí, protože jeskyně je asi 50 m nad ní. Z ní od Suchého žlebu stoupá v uctivé vzdálenosti neznačená pěšina, ze které je odbočka směrem k jeskyni téměř neznatelná.

Rytířská jeskyně se nachází asi 300 m jihovýchodně od známé Kateřínské jeskyně a je neobvyklým příkladem tzv. jeskynního hradu. Je však potřeba upozornit, že nešlo o hrad v pravém slova smyslu. Nejen pro jeho jeskynní podobu, ale především proto, že podle názoru autora šlo spíše o strážní místo nad cestou, která ve středověku mohla vést žlebem pod jeskyní, a byla by tak pod dokonalou kontrolou obránců. Tomu samozřejmě nahrává i to, že chybělo pro hrad typické hospodářské zázemí, nesnadný přístup k místu a především výhodná poloha jeskyně jako kontrolního bodu.

Sama jeskyně se směrem ke žlebu otvírá vysokým a širokým portálem, rozměrů asi 17 x 13 m. Hluboká je jeskyně asi 50 m a ke konci se samozřejmě její strop svažuje a šířka zužuje. Vstup byl přehrazen dvěma téměř rovnoběžnými zdmi, které se dosud částečně zachovaly a byly kladené na sucho, bez použití malty. Z té první, vnější, se zachovala asi 8 m dlouhá část, přibližně 1,5 m vysoká, druhá, vnitřní, je o něco kratší a její spodek je tvořen výrazně velkými balvany. Vysoká je asi 1 m. Rovnoběžně s délkou jeskyně je podél skály vpravo na začátku jeskyně vidět ještě třetí zeď, ta je však pravděpodobně naskládaná v nedávné době. 

Co se týče pozůstatků vnitřní zástavby, můžeme dnes již jen hádat. Jediné co lze předpokládat, že byla spíše dřevěná. Vzhledem k tomu, že jeskyně byla několikrát překopána patrně několika generacemi hledačů pokladů, je nerovný terén uvnitř výsledkem nahromadění vykopané hlíny. V zadní části jeskyně je dosud vidět výkop s rezavějícím kovovým žebříkem, jakoby smutným svědkem zničujících „výzkumů“.

Čertův most

Nedaleko Vilémovic stojí za návštěvu 18 metrů vysoký skalní oblouk. Čertův most je menší vápencová obdoba Pravčické brány v Českém Švýcarsku. Z pradávné jeskyně vyhlodané tokem Bílé vody Suchým žlebem zbyly pouhé dvě brány. Dnes je celý žleb hustě zalesněn a tak se nepozorným návštěvníkům zcela ukryl. Navíc v létě, kdy jsou stromy plné listí, je téměř nepozorovatelný. Kdysi k němu vedla turistická stezka, dnes z bezpečnostních a ochranných důvodů zrušena. Ilegálně se dá k němu i na něj vylézt. Legálně je na něj z údolí pouze vyhlídka.

Zdroj: internet